Dýňové gnocchi se zelenou hokkaido a parmazánem

Asi bych se styděla, kdybych za celý podzim neudělala dýňovou polévku, risotto, ale také gnocchi. Když navíc zkouším řadu, řekněme experimentálních receptů... To je prostě taková klasika. Můžete se pustit do tradičních bramborových, jen část nahradíte dýňovým pyré, moučných, kterým moc nefandím nebo dle mě těch nejlepších, ricottových. Ricotta zajistí, že se nočky na jazyku vyloženě rozpouští, jak jsou jemné. Proto taky radím, nepřehánějte to s moukou. Spotřebovala jsem zhruba hrnek mouky, ale je to individuální. Kdyby bylo těsto příliš lepivé, můžete přisypat více, ale kroťte se. Moučné gnocchi budou tužší a ne tak krásně jemné jako správné ricottové. 




Nemusíte se mého receptu držet doslovně. Uvařte si gnocchi a podávejte je, jak máte rádi. K dýňovým gnocchům se mi hodí šalvějové pesto, šalvějové máslo, gorgonzolová omáčka...nebo třeba tato jednoduchá úprava s pečenou dýní...



Dýňové gnocchi se zelenou hokkaido a parmazánem (4 porce)

Gnocchi

  • 250 g ricotty
  • 1 hrnek dýňového pyré
  • 2 žloutky
  • 2 lžíce parmazánu
  • špetka soli
  • 1 hrnek mouky (pohankové, ovesné atd.)

Dokončení

  • 1 menší zelená hokkaido
  • sůl, pepř
  • chilli
  • olivový olej
  • hrst rukoly, špenátu
  • parmazán
  • hrst lískových oříšků

Hokkaido jsem omyla, přepůlila, vydlabala a nakrájela na menší kostky. Rozložila jsem na pečícím papírem vyloženém plechu. Dochutila solí, pepřem, chilli a pokapala olivovým olejem. Dala jsem péct do předehřáté trouby zhruba na 30 minut.



V míse jsem promíchala ricottu s dýňovým pyré, žloutky, parmazánem a solí. Pomalu jsem začala přisypávat mouku a zapracovávat. Na pomoučeném vále jsem těsto rozdělila na 4 díly a vyválela v tenké válečky, které jsem rozdělila na malé kousky velikosti gnocchů. Ty jsem poté dotvarovala v malé oválky pomocí pomoučených rukou, které jsem na závěr rozmáčkla vidličkou. Vařila jsem v osolené vodě, až gnocchi vyplavaly. Opatrně jsem je vylovila, nechala okapat a promíchala s upečenou dýní, rukolou, špenátem, posypala čerstvě nastrouhanými hoblinkami parmazánu a lískovými oříšky. 





5 komentářů:

  1. Och, na tom talíři to vypadá naprosto úžasně, ty barvičky... (opět) díky za inspiraci, ty dýňové gnocchi jsou skvělý nápad :)

    OdpovědětVymazat
  2. Sama tohle nejspíš nezvládnu (tohle není skromnost, ale realita :-D), ale poprosím třeba mamku, aby mi s tím pomohla nebo možná trochu zariskuju. Gnochi zbožňuju, mám známé v Itálii, takže mi je jednou za čas dovezou, stejně jako olivový olej. Poprvé jsem je jedla loni na Valentýna se špenátovou omáčkou. Byly tak úžasné, že mi od té doby začal dokonce chutnat špenát (což je jen dobře).

    Každopádně, už jen podle receptu jsem na ně dostala chuť. Parmazán, dýňové pyré a rukola a špenát... mhmm, ňamyna. O:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Jůůů, vypadá to báječně :) Když už jsme u těch dýní/tykví apod. nenapadá Tě co udělat s patizonem?

    OdpovědětVymazat
  4. Gnocchi jsem měla dnes ve školní jídelně, konkrétně se slaninou a sýrovou omáčkou a musím říct, že to byla hrůza, ale riccotové by byly určitě lepší, někdy je vyzkouším. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Vypadají úžasně. Dýňové gnocchi jsem nedávno zkoušela a dopadlo to katastrofálně. Zahučelo tam snad půl kila mouky a v míse se mi vytvořilo extra tuživé lepidlo, které nešlo z ničeho dolů...:D Ale dám jim ještě šanci, protože se mi v tvém receptu hrozně líbí ta ricotta :)))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář :-)