Budapešť + Bali

To snad ani není pravda, že je to už rok, co jsme byli na Bali... a já se zmohla na pár fotek na Instagramu. Nevím pořádně proč se vždycky nemůžu dokopat k sepsání travel příspěvku, každopádně asi nemá moc cenu nad tím dumat, protože i když jsem už spoustu detailů zapomněla, pořád je toho požehnaně a fotek ještě víc. Můžu jen doufat, že Vietnam sepíšu podstatně dřív jak Bali :-D 

Na Bali jsme pobývali ve třech lokalitách - Seminyak, Ubud a na ostrově Lembongan. A když se nad tím zpětně zamyslím, tak mě děsně mrzí, že jsme si dovolenou nenaplánovali alespoň o týden delší, abysme toho zvládli mnohem víc. Podle mě je ideální doba na Bali minimálně tři týdny, samozřejmě ideálně víc, pokud Vám zaměstnání dovolí :-) Je opravdu škoda letět takovou dálku na chvíli. 

Tak hezky od začátku, letěli jsme s Emirates, což bylo vůbec poprvé, co jsme letěli s někým jiným jak s evropskou nízkonákladovkou, tak si asi dokážete představit to nadšení navíc možnost výběru veganského jídla... Vychytala jsem děsně levný letenky přes Pelikána z Budapešti, takže jsme si dovolenou protáhli ještě o víkend v krásné Budapešti. Na jednu stranu je to fajn, že strávíte i pár dnů někde po Evropě, ale cesta zpěť je za trest. Nemyslíte na nic jiného než sprchu, Vaši postel a čeká Vás ještě dlouhá cesta z letiště do ČR a pak do Brna. Asi i proto jsme letos raději letěli do Vietnamu z Prahy. 

Budapešť je úžasná, ty památky, prostředí (opomenu-li ten nepořádek a spoustu bezdomovců) a celkově atmosféra. A i když jsem tu nebyla poprvé, spoustu zajímavých míst mě zatím minulo, proto doufám, že se ještě někdy vrátíme :-) Do karet jí nahrává, že není daleko a ani vůbec drahá. 

Bohužel nás trošku zklamaly jejich raw kavárny, takže Vám ani jednu Slow Foodiez, Veggie Raw Vegan Bistro nemůžu doporučit s čistým svědomím :-( Zákusky chutnaly tak nějak uměle nebo až příliš zdravě. Možná jsme měli jen špatný výběr, ale až budu v Budapešti, raději zkusím něco nového. Zato kávu v Espresso Embassy měli luxusní. Úsměv na tváři nám taky vyčaroval úplně náhodně objevený street food Karaván. Street foody jsme si zamilovali v Kodani a od té doby je to pro nás taková malá srdcovka. Máme na ně asi i trochu štěstí, to samé se nám stalo teď v Saigonu. Vyzkoušeli jsme také Ramenku. Po designové stránce jsem si přišla na své, ale buď nejsem "ramenové děvče" nebo ten Ramen nebyl dobrý. 

Slow Foodiez

Espresso Embassy

Veggie Raw Vegan Bistro

Street food Karaván

Ramenka

A teď už konečně zase k Bali. Začali jsme v Seminyaku. Přišlo nám to logické tím, že je nejblíž z letiště. A pokud to mám říct hned úvodem, tak kdybych letěla na Bali znovu, klidně bych Seminyak vynechala. Samozřejmě záleží, co od dovolené očekáváte, ale já se obejdu bez městské pláže alá Bibione, hromady stánků a trošku vlezlých místních. Na Bali je spoustu krásnějších míst, které stojí za zhlédnutí a raději bych se zaměřila na přírodu, vodopády, památky... Každopádně jsme chtěli poznat všechny tváře Bali, včetně slavné Kuty s hromadou surfařů, Australanů atd., tak jsme ji zažili. 

Pláž Seminyak :-(

Pro Bali je hodně typické spousta fancy, insta-friendly podniků. Tak krásné smoothie bowls, avokádové chleby, smoothie, ovocné šťávy, saláty a další pomalu nikde nepotkáte, takže pro vegana ráj. Jinak ale musím říct, že mě balijská kuchyně vyloženě nedostala. Ovoce bylo samozřejmě nejlepší, co jsem kdy měla a nedokázali jsme pochopit, jak můžou být mini banánky tak šíleně dobré, ale jinak u obědů/večeří se žádné zázraky neděly. Navíc mi přijde Bali už poměrně drahé a turistické, takže pokud máte zálusk... čím dřív, tím líp... ale to asi platí úplně všude, když jsou teď letenky, informace tak dostupné a vše je nějak jednodušší. 

Sheltern Nalu bowls

První naše kroky po příletu a přejezdu na ubytování v Seminyaku (doporučuji toto, byli jsme tam úplně sami, bazén pro sebe, všechno čisté za slušnou cenu) do Shelteru Nalu Bowls. Je to přesně ten typ podniku, který jsem popisovala výše. Dali jsme si smoothie bowl s dračím ovocem, posypanou jahodami, granolou, kokosem, banánky, mangem a napůl mladý kokos (i tak jsme měli problém jej vypít :-D) Podnik je to opravdu populární, takže sami tam určitě nebudete.

Shelter Nalu bowls

Warungy potkáte na každém rohu. Když jsem před cestou sosala informace o Bali, mylně jsem pochopila Warung jen jako nějaký stánek na ulici, ale ve skutečnosti to byly i klasické restaurace. Většinou byly za přijatelnější cenu, ale nemůžu říct, že by byly horší kvality. Hrozně jsme si zamilovali Waroeng Tan Poh Bali. Bylo to takové trošku zapadlé místo mimo hlavní ulici Legianu (mezi Seminyakem a Kutou). Během našich toulek jsme tam zas náhodou zapadli a další den jsme mířili opět tam :-) Měli velký výběr masového i vegetariánského jídla, džusů, drinků za slušné ceny, navíc hezky servírované na banánových listech. Pokud si dobře pamatuju, tak jsme ochutnali satay, zeleninové kari, Nasi goreng (děsně populární, jí to ke snídani, obědu i večeří) Navíc se z číšníka vyklubal i řidič, takže nás pak povozil po památkách (typický balijské divadlo, kávová plantáž, pohladili jsme si cibetku, ochutnali a nakoupili cibetkovou kávu, navštívili Uluwatu, krásnou pláž Padang Padang) a vyhodil nás v Ubudu, kde pokračovala naše cesta. Takže je určitě fajn s místními mluvit, jsou strašně milí a kolikrát Vám opravdu dobře poradí a pomohou. Ke komunikaci na Bali hodně používají WhatsApp. Jen jsme si vyměnili čísla, a pak se domluvili na podrobnostech. Určitě si kupte datovou kartu. Bez ní si už putování po Asii nedokážeme představit. Stojí pár korun a je k nezaplacení, Jednak využíváme mapy, ale když dostaneme hlad nebo chuť na zmrzlinu/drink, potřebujeme bankomat/lékárnu... Google mapa vždy poradí. 

Waroeng Tan Poh Bali

Waroeng Tan Poh Bali

Obětiny

Balijské divadlo

Kávová plantáž

Pláž Padang Padang

Temple Uluwatu

Temple Uluwatu

Green Guru smoothie bar byl zase jeden z úžasných smoothie bowl podniků. Abych byla přesná, je to jen takový malý stánek na ulici s barovými židličkami, ale to mu nic neubírá na kvalitě. Naopak to bylo hrozně milý. Zpočátku jsme byli celkem skeptičtí, protože stroj, kterým pán vyráběl smoothie, vypadal, že prožívá svou poslední hodinku, ale výsledek byl nakonec neskutečný. Dali jsme si smoothie bowl Ghandi (banán, burákové máslo, skořice, karob) a Yoda (banán, avokádo, papája, spirulina) No hádejte, která patřila mně :-)

Green Guru smoothie - Ghandi smoothie bowl

Green Guru smoothie - Yoda smoothie bowl

Co se Bali musí nechat, je zmrzlina. Zatímco ve Vietnamu jsme nic okouzlujícího nepotkali (kromě nekonečně moc druhů frozen yogurtů), Bali je jiná pohádka. Hned na začátku pobytu jsme v Seminyaku náhodně narazili na Made Manis Gelato. Už kvůli té zmrzlině v našich očích Seminyak vyrostl. Mohli jste si dát pro nás celkem neznámé druhy zmrzliny jako jablečný koláč, sušenka, ovocný koláč s oříšky, makadamský oříšek, Ferrero rocher, vietnamská káva (škoda, že jsme ji tehdy neznali), ale ze všeho nejlepší byl slaný karamel. Nekecám, chutnal jak toffifee. Pak se nedivte, že jsme tam byli dva dny po sobě. Není to nic zdravého, co bych tu měla na blogu asi publikovat, ale na dovolené se snažím ochutnat skoro vše místní, protože kdy jindy budu mít tu možnost? Bohužel se mi nepodařilo ulovit lepší fotku, tak aspoň tak...

  

Asi jednou z nejlepších snídaní byla v The spicy coconut, bohužel jsem se dívala, že ji stihli zavřít :-( Takže asi nemá moc význam tu o ní básnit. Ve zkratce, měli jsme opět smoothie bowl, která byla zase úžasná a smoothie. Já měla úžasně krémové s kakaovým práškem, kokosem a burákovým máslem. Fakt mě to mrzí, že tak úžasný podnik museli zavřít. Možná to bude i tou lokalitou, byl umístěn v severní části Seminyaku a cesta tam teda nebyla žádný med, museli jsme jít podél rušné silnice a ten vzduch nebyl dvakrát čistý. Kamarádka na severu i bydleli  a určitě bych to nedoporučila. Do centra je to poměrně daleko, proto pokud nejste zvyklí chodit dlouhé kilometry jako my, utratíte zbytečně celkem dost peněz za taxi .

The spicy coconut

The spicy coconut

The spicy coconut

Další lokalitou, kde jsme pár dní nocovali byl Ubud (tentokrát zde, byli jsme ještě více nadšeni jak v Seminyaku. šlo o malinké chatičky s venkovní koupelnou uprostřed džungle).

Celé město má takovou zvláštní atmosféru, kterou jsem nikde nezažila. Je doslova mekkou jógy. Ne že bysme tam cestovali právě kvůli józe, ale ať chcete nebo ne, uvidíte ji všude. Každý druhý obchod prodává oblečení na jógu, jogínské podložky atd. Celkově je to takové kulturní a duchovní centrum celého ostrova. Samotné centrum je ovšem velmi malinké a ubytování v Ubudu jsou od centra poměrně vzdálená, proto zvažte půjčení skútru nebo se ptejte po nějaké shuttlu na ubytování, my ho k dispozci měli, ale využili snad jen jednou. Počítejte s tím, že se na Vás budou dívat jako na blázny. Obecně mi přijde, že v Asii prostě nechodí a na kdejakou malou vzdálenost potřebují nějaké přibližovadlo. Třeba takovou krásu jsme viděli během procházky do centra...

Mají své KFC :-D

V centru stojí za vidění královský palác, malířské a řezbářská dílny, Monkey Forest. Kousek za Ubudem jsou také známá rýžová políčka Tegalalang. Určitě doporučuji vyrazit velmi brzy ráno, pokud chcete fotku bez turistů. My tam byli o půl osmé a nikde ani noha.

Monkey Forest

Rýžová políčka Tegalalang

Rýžová políčka Tegalalang

Rýžová políčka Tegalalang

Z Ubudu jsme taky podnikli výstup na 2. nejvyšší sopku ostrova Batur (1717 m.n.m.). Byl to opravdu silný zážitek jak v pozitivním tak negativním smyslu. Vyjížděli jsme snad ve dvě ráno, abychom viděli východ slunce. Hodinu jsme jeli za Ubud, a pak zhruba 2 hodiny trval výstup. Vemte si teplé oblečení, ideálně něco na převlečení. Já prohloupila, sice jsem měla dlouhé legíny a bundu, ale bylo mi to k ničemu, protože jsem měla úplé tílko, které jsem si úžasně propotila během výstupu, a pak mě celou dobu studilo, že jsem nahoře brečela zimou. I když si myslím, že jsem sportovec, samotný výstup mi přišel vcelku náročný, už proto že člověk není moc vyspaný, i když jsme se snažili usnout co nejdřív. Kolikrát jsem se musela škrabat po čtyřech, abych překonala nejrůznější kameny, schodky. Navíc ve tmě člověk nic neviděl, což taky moc nepomohlo. Nějaké super drahé a světlé oblečení nebude taky to pravé ořechové, Zem je černá, takže Vám nemusím popisovat, jak dopadla moje žluťoučká bunda. Cestou jsme potkali i takové odvážlivce, kteří tu trasu šli v ponožkách a žabkách, klobouk dolů. Cekejte opravdu hodně lidí, jde o jedno z největších lákadel pro turisty. Pokud chytnete průvodce kamzíka jako my, budete nahoře hodinu předem, uvidíte světelného hada, který tvoří ostatní turisti. A když budete mít štěstí, potkáte i opičky jako my :-)

Výstup na Batur (pohled na Agung)

Výstup na Batur

Sestup z Baturu

Sestup z Baturu

V Ubudu naleznete spoustu raw/veganských restaurací. My jich moc nenavštívili, protože jsme měli snídani v ceně a centrum Ubudu není nijak velké, že by se tam člověk nějak dýl zdržoval. Vystačilo nám jedno odpoledne. Ale v Tripadvisoru jsem měla uloženou Alchemy, Earth Cafe, The seeds of life, AA Juicery and Cafe kam jsme se jednou stavili na oběd. Ze smoothie jsem byla totálně odvařená. Mělo jít o verzi PBJ toastu, ale jídlo bylo už horší. Měla jsem nějaký nakládaný seitan, ten byl super, ale ta kaše, jestli se jí dá tak říkat. Byla studená a plná kousků brambor. A tak jsem pochopila, že není špatné zůstat u jistoty - rýže/nudlí, které prostě umí.

The seeds of life

The seeds of life

Co v Ubudu nesmíte vynechat, je jejich obchod s kokosovou zmrzlinou Tukies coconut shop. Brněnský Božský kopeček dělá úžasnou kokosovou zmrzlinu, ale na tuhle prostě nemá. Dostanete ji posypanou kokosovým cukrem, praženým kokosem a ještě pokapanou kokosovým sirupem. Ze zmrzliny Vám připraví i nejrůznější koktejly. Navíc mají i spoustu suvenýrů ke koupení. My si tak odvezli pár pytlíčků praženého kokosu a kokosové máslo.

Poslední naší zastávkou byl ostrov Lembongan. Pluli jsme ze Sanuru a už samotná plavba byla zážitek. Pokud vezete zrcadlovku nebo nějakou elektroniku, co by se mohla poničit, nechte si ji u sebe. Své zavazadlo musíte odevzdat do rukou "satanů" a jen tiše sledovat, jak zachází s Vaší krosnou, vesele si s ní chodí na rameni se spoustou dalšího nákladu ve vodě a hází ji na loď, na ni další a další zavazadla, je to prostě o nervy. Ale po vylodění a pohledu na tu nádheru, bylo vše zapomenuto... Rozvoz na ubytování je taky hodně zajímavý, Taková golfová autíčka s 2 dřevěnými lavicemi naproti sobě si Vás rozdělí dle lokace Vašeho ubytka a postupně rozváží. Cítíte se tedy spíš jak na horské dráze, protože zatáčky řežou, couvají do srázu, Vy se máte co držet, aby Vás nevyklopili úplně někde jinde. Když je autíčko narvané, tak je to pohoda, horší jak se začne místo uvolňovat :-D

Původně jsme si skutr nechtěli vůbec půjčovat, ale náš ubytovatel nám ho vyloženě vnutil, že jinak jsme na ostrově nepoužitelní, což byla pravda. Namítali jsme, že nemáme mezinárodní řidičák, ale on se jen usmál a to prý není problém, na ostrově se všichni znají a nikdo nedělá problémy. 

Na projetí ostrova i vedlejšího menšího Nusa Ceningan Vám stačí jeden den a to stihnete i válení na pláži s koupačkou. A tak jsme viděli Devil´s tear, vyblbli se na Dream beach, protože takové vlny jsem snad nikde nezažila. Pak se zastavili na oběd v Green garden warung, který byl teda horší, a tak jsme si museli spravit chuť kávou v Two towers, která nás naopak celkem mile překvapila. Neměli jsme očekávání, že by jsme mohli na tak malém ostrůvku potkat slušné kafe. A pak už jsme absolvovali cestu přes žlutý most, který spojuje Nusa Lembongan s Nusa Ceningan. Naším cílem byl Mahana point. Jen co jsem koupila letenky a začla trošku googlit, co vidět a dělat na Bali, jsem si vysnila, že si skočím 10 m z útesu do oceánu. Sice jsem se těsně před skokem začla trochu bát, že to neuplavu a vlny mě fláknou na útes, nakonec to ale bylo úžasný a vím, že bych litovala, že jsem nebyla dost odvážná skočit. Jen co jsme to trochu rozdýchali a uklidnili se, jsme pokračovali na Blue lagoon a pak už zpět na Lembongan. Pokud se vyskytnete na těchto ostrovech, určitě nevynechejte šnorchlování s Mantami. 

Devil´s tear

Dream beach

Two towers/Green garden warung

Yellow bridge

Nusa Ceningan

Mantana point

Blue lagoon

Uff, mám pocit, že jsem se totálně vydala. Ale věřím, že jsem na milion otázek neodpověděla, proto se nebojte ptát. Kolikrát mě spoustu věcí nenapadne :-)